Za 4 roky, co jsem na mateřské a rodičovské, jsem přečetla už nespočet knih o mateřství, rodičovství, vzdělávání a výchově. Některé z těch knih jsem nedočetla, jiné se mi líbily a narazila jsem také na knížky, které mou rodičovskou cestu posunuly do kolejí, ve kterých se nacházím právě teď. Ráda bych se s vámi podělila o mé TOP 3 knihy, které mě zaujaly a třeba vás inspiruji k přečtení.
Svobodná hra
Tato úžasná kniha vyšla na konci loňského roku u nakladatelství Smart Press, a už podle anotací mě zaujala a chtěla jsem ji přečíst.
Napsali ji manželé Danišovi, rodiče 4 dětí, autoři blogu Svobodná hra. https://svobodnahra.cz/o-nas/
Kniha Svobodná hra je rozdělena na tři části:
Na začátku knihy najdete zajímavě zpracovanou historii dětské hry – od lovců mamutů po dnešní dobu. Ač se jedná o teorii, je velmi zajímavě zpracovaná v kontextu pohledu dnešního rodiče. Zjišťujete, jak se měnilo pojetí dětství spolu s vnímáním dětí ve společnosti. V čem byly třeba děti lovců a sběračů svobodnější než děti ze středověku? Zároveň zde autoři ukazují příběhy z historie, kdy docházelo u různých skupin dětí k herní frustraci a jak je to ovlivnilo. Poukazují také na různé studie, které zkoumají hru u jiných živočišných druhů v kontextu hry lidské.
Prostřední část nás seznámí s principy svobodné hry – jakou roli hraje prostředí, skupina dětí, vymezení hranic nebo tolerance různorodosti. V této části najdeme spoustu komentářů autorky, která zde vysvětluje některé principy a ukazuje na příkladech z vlastní domácnosti, díky kterým je text pochopitelnější. Na vlastních dětech zde „demonstruje“ rozdílnost povah a z toho vyplývající různé potřeby jednotlivců. Co vyhovuje jednomu, nemusí být to nejlepší pro ostatní.
Poslední část Svobodné hry vás inspiruje nejvíc. Ukáže vám, jak do hry zapojit bláto, led, sníh, vítr… Přes 500 herních starterů vám jistě nastíní cestu, jak nechat děti si volně hrát. Fotky jsou přímo od autorky, jsou akční a doplněné o komentáře. Někdy se jedná o fotopříběhy a moc dobře se to prohlíží.
Z některých aktivit mám tedy respekt (pokusy – čti hry, které skončí koupáním všech zúčastněných v únoru v zahradním koupacím jezírku, bych asi úplně jako matka psychicky nezvládla), na druhou stranu mi to ukazuje, kde a jak mám nastavené svoje „rodičovské“ limity a pokud je to pro zúčastněné v pořádku, pak je to okay.
Kniha je plná úžasných fotek přímo z terénu a je velmi čtivá. Za sebe ji rozhodně doporučuji všem rodičům, kteří mají blízko ke svobodnější výchově.
Rodičovština – Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe
Co je to „rodičovština„? – je to fráze, které používáme v komunikaci s dětmi, aniž bychom přemýšleli nad tím, co vlastně znamenají nebo co může jejich používání způsobovat.
Kdy jste naposledy třeba svým dětem řekli, že jsou šikulky? V jaké situaci to bylo? Co jim vaše sdělení mělo přinést za informaci?
Kniha ukazuje, jak svými slovy s dětmi manipulujeme, jak je ovládáme, případně znehodnocujeme, co cítí. Takto to vypadá, že jsme ti nejhorší rodiče, na druhou stranu kniha dává nahlédnout do vlastního svědomí, zda je nutné fráze rodičovštiny používat nebo je lepší s dětmi jednat narovinu.
Byly zde napsané fráze, které mi třeba přišly přehnané, ale byla zde spousta výroků, nad kterými jsem začala více přemýšlet a fráze jsem ze svého slovníku vyřadila.
Montesorri batole
Na tuto knihu jsem četla spoustu doporučení, ale na rezervaci v knihovně jsem čekala tak dlouho, že jsem si ji nakonec musela pořídit sama. A rozhodně nelituji!
Montesorri je pedagogický směr, který založila italská lékařka Marie Montesorri, a jehož hlavním mottem je „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Montessori pedagogika klade důraz na svobodný rozvoj dítěte a jeho samostatnou činnost. V praxi to znamená, že se dítě neustále učí a samo ví, co je pro něj v danou chvíli nejlepší.
Rozhodně doporučuji si přečíst základní principy tohoto alternativního vzdělávacího stylu. V současné době je trendy všechno s označením Montessori, ne všechno má však s tímto směrem cokoliv společného.
Ať vás tento styl to zaujme nebo nikoliv, kniha Montessori batole rozhodně stojí za přečtení nebo alespoň za prolistování.
Seznamuje čtenáře se senzitivními obdobími – vysvětleno zde, přibližuje prostředí, které jako rodič můžeme svému potomkovi připravit tak, aby se stal samostatnějším.
