Zuzka je zkušená cestovatelka a akční maminka malé Elinky, která je instruktorkou cvičení pro maminky s dětmi, a společně s Active moms & kids vyrážejí na cesty po Čechách i za hranice. V dnešním rozhovoru se dozvíte, jaká země pro ostřílenou cestovatelku byla tou nejdivočejší a co všechno její skupina akčních maminek podniká.
Ahoj Zuzko, jak by ses našim čtenářům představila? Co děláš?
Jmenuji se Zuzana Rambousková a miluji cestování do odlehlých koutů světa. Nabíjí mě putování měnící se přírodou a setkávání s novými lidmi. Protože jsem vyjížděla většinou na delší cesty, naučila jsem se cestovat opravdu low-cost, abych si to mohla dovolit. A začalo mě to bavit. Spát pod stanem, stopovat, poznat místní, prolnout na chvíli můj a jejich svět. To jsem já před narozením dcerky. Dalším mým koníčkem je sport a pohyb. Celý život jsem hrála závodně stolní tenis. Teď se věnuji rekreačně asi všem ostatním sportům a po narození dcerky jsem začala dělat instruktorku cvičení pro maminky s dětmi.
Vím, že se svými „cvičenkami“ jste hodně aktivní a vedle cvičení trávíte hodně času společně na výletech. Kde vás můžeme sledovat?
Sledovat nás můžete na facebooku. Založila jsem skupinu Active moms & kids (nyní jsme již formálně spolek) a v současnosti máme aktivních 1100 maminek, které se rády zapojují do aktivit, které vymýšlíme. Společně výletujeme, cvičíme, jezdíme na tematické seznamovačky (sportovní, kempovací, kreativní, hudební .. ), kde vedeme děti k tomu, aby měly krásné zážitky na dětství nejen z města a od počítačů. Většinu času trávíme v přírodě. Je to vždy neskutečně akční, ale zároveň relax, děti mají o zábavu postaráno a my máme také čas pro sebe.
To je super. Děti se asi zabaví mezi sebou… Čím ses živila před narozením dcery?
Pracovala jsem v logistických firmách, starala se o zákazníky, rozvíjela business. Většina mých ranních cest směřovala do skladů 😊 Takže vlastně také práce s lidmi, která není jednoduchá. Nicméně pokud by mě sem osud nezavál, neměla bych dnes dceru Elinku. Takže vše je tak, jak má být.
Jak jsi cestovala před tím, než se ti Elinka narodila? V čem je to teď jiné?
Před narozením dcerky jsem cestovala vždy velmi dobrodružně. Potřebuji k životu určitou míru adrenalinu a tu jsem si dopřávala. Mám ráda místa, kam moc lidí nejezdí, a ty se dnes už špatně hledají. Navíc, když cestujete low cost, dobrodružství si Vás vždy najde ve formě místních lidí.
Moc se mi líbilo v Kyrgyzstánu, Jižní Americe, Mexiko jsem projela stopem, strávila jsem čas na Filipínách, Novém Zélandu, Západní Austrálii, Indonésii, putovala jsem mezi medvědy na Aljašce a mnoha dalších. Moji rodiče už mě znali a často se báli každé další cesty, kterou naplánuji. Říkali mi tenkrát, že mi to jednou mé děti vrátí a to se asi trefili. Eli vypadá, že bude celá po mě. Já jsem k tomu ale vždy přistupovala jen s pozitivní energií, a proto se mi nikdy nic nestalo.
Nejšílenější byla cesta na Papuu Novou Guineu. To byla jediná země, kde jsem cítila, že zde to byl přestřel, opravdu není zralá na turismus. Na druhou stranu nádherná, jak v botanické zahradě. Žila jsem tam několik týdnů ve vesnici daleko v džungli, kam se dalo dostat jen po vodě a dělala věci s místními ženami. To jsou zážitky na celý život.
To zní neuvěřitelně! Takové zážitky nemá většina lidí za celý život. No a co Elinka, kam jste se společně už podívaly?
Když byla malá v bříšku, myslím že to bylo v 6.měsíci těhotenství, vyrazili jsme s přítelem na Madeiru. On nerad chodí pomalu, tak jsem si tam s tím mini bříškem trajdala po levádách při jeho neustálém povzbuzování ať zrychlím. Po narození jsme malou vzali ve 3 měsících do Rakouska na hory a pak v 9 měsících do Slovinska pod stan a moc se jí líbilo. Když ji byl rok vyrazili jsme ve třech na Nový Zéland, koupili jsme dodávku a 7 týdnů putovali okolo jižního ostrova. Nezapomenutelné zážitky. Od té doby jsme absolvovali 3-4 denní dobrodružství s aktivními maminkami po Čechách a Rakousku.
Taky jsem vyrazila, na konci 6. měsíce na Madeiru. Naštěstí jsme s sebou měli dvě malé brzdy, takže to na nějaké dlouhé túry nebylo. Teď trochu z jiného soudku, jak vznikla myšlenka na založení skupiny aktivních maminek? Kde cvičíte?
Já chvíli nevydržím doma, jak říká můj přítel, pořád někde trajdám. Zároveň mám neskutečnou chuť něco organizovat, dávat lidi dohromady. Z počátku jsme s maminkami v okolí Jesenice u Prahy, kde žijeme, jen cvičily. Vznikla výborná parta žen. Neskutečně podporující. Byly jsme společně kempovat u mě na chatě a našly super dětský hotýlek kde jsme udělaly několik soustředění. Tím se zvedla vlna maminek, které s námi ani necvičily a ptaly se, zda by se mohly zapojit i tak. Věděla jsem, že se tím skupina změní, ale nemohla jsem říci ne, chci podporovat všechny maminky v tom, aby s dětmi vyjely střemhlav dobrodružství. Některé původní maminky ze skupiny proto odešly, s čím jsem se musela naučit žít a o to víc energie vkládám do skupiny se smyslem, aby mamky držely pohromadě, navzájem se podporovaly a inspirovaly. Ať už sportují, cestují, tančí nebo malují. Každý je vítán a originálem.
To zní inspirativně. Ta vaše skupina musí mít super podporující sílu! Kam vedla první cesta aktivních maminek?
Byl to dětský hotel Peklo, ojedinělý svého druhu v Čechách. Najdete tam snad vše pro děti, co si představíte. Do toho tam sportujeme, výletujeme, večer jsme společenské.
Tam jsme taky byli. No a jak často se vydáváte společně za dobrodružstvím?
Každou středu chodíme na 1 denní výletík a každý měsíc pár maminek ze skupinky spolu někam vyrazí na více dní.
Kdo vám ve skupině vymýšlí cesty a program výletů?
Za vším stojí má energie. Mám ale jen 1 časový fond a navíc rodinu, tak se snažím vybízet maminky ať se do organizace samy zapojí. Doufám, že se nám to teď podaří třeba u nějakého tvořivého nebo hudebního tematického setkání maminek s dětmi. To jsou věci, na které je většina maminek talentovanějších než já. Mně jde hlavně ta organizace a práce s lidmi. Umělecké vlohy mě minuly. I tak budu ráda, když naopak má dcera bude mít šanci se díky ostatním maminkám s tím seznámit.
To je super! Dokázala bys popsat, co ti to dává? A je možné se mezi vás připojit?
Naplnění snů, nová přátelství, smysluplné trávení času, štěstí v podobě mnoha dětských úsměvů. Vítán je kdokoliv má chuť trávit čas s dětmi v partě, vyjet za dobrodružstvím, inspirovat nebo být inspirován.
Vidím také smysl v tom, že společně pomáháme. Organizujeme charitativní akce a maminky mají možnost se zapojit do organizace a seberealizovat se ve sférách, co je baví. Letos jsme uskutečnili Závody kočárků u nás v Jesenici, akci kterou jsme věnovali Vítečkovi s Downovým syndromem a vybrali jsme mu krásných 43 tisíc korun.
To je skvělé! Teď úplně z jiného soudku. Předešlý rok změnil plány snad všem. Jak se covid odrazil ve tvém životě?
Covid mi dopřává zasloužený odpočinek, tempo bylo zběsilé. Načerpala jsem síly a vymýšlíme jeden plán za druhým na příští rok.
Takže tě nezastavil. To je dobře! A prozradíš nám nějaké tvoje plány do budoucna?
Cestovat se skupinkou po Čechách i zahraničí. V září jsme byli v Rakousku se stany a ještě teď na to vzpomínám. To byla nádhera. Plánujeme zapojit také maminky, které rády tvoří, malují, hrají na hudební nástroje, aby se naše spektrum aktivit zase rozšířilo. Zároveň to, co každý umí, budeme představovat dětem a necháme je to zkoušet. Moc se na to těším. Aktuálně jsme se daly dohromady se skupinkou anglicky mluvících maminek – cizinek žijících v naší zemi a plánujeme spolu někam vyjet, navzájem se inspirovat, trénovat cizí jazyky, dozvědět se o kultuře atd.
Děkujeme za rozhovor. Ať se daří!
