fbpx

Cesta kolem světa a house sitting – to je Máma na cestách

mama na cestach rozhovor

Veronika je Máma na cestách, kterou možná znáte z facebooku nebo instagramu. Před nedávnem se s rodinou vrátili z cesty kolem světa a v našem společném rozhovoru můžete zjistit, jakou netradiční formu ubytování na svých cestách využívají a jaké cestovatelské sny a přání by tato cestovatelka chtěla zažít.

Ahoj Verčo, jak  by ses našim čtenářům představila?

Ahoj, jsem máma momentálně tříleté holčičky. V roce 2017, když byly naší Emmě asi tři měsíce, jsem
se rozhodla, že si založím blog “Máma na cestách”, který bude mít za cíl motivovat všechny rodiče k
tomu, aby se po narození svých dětí nevzdávali svých snů, ať už jsou jakékoliv. Ještě před narozením
Emmičky nás všichni “varovali”, že po jejím narození už se nikam nepodíváme a že veškerý
“svobodný” život vlastně končí.

S tím jsem se já, jako celkem akční člověk, který nerad sedí doma na zadku, nechtěla smířit. Přece to nefunguje tak, že vy někomu dáte život a ten někdo váš život uzavře do jakési domácí bubliny. Do té doby jsme celkem dost cestovali, ale s Emmičkou jsme i díky tomu, že já byla na mateřské, začali cestovat ještě víc a já si řekla, že bych ráda předala motivaci i ostatním, a tak jsem začala psát svůj blog Máma na cestách.

Kde můžeme sledovat vás a vaši cestu? Píšeš blog a spoustu fanoušku máš na sociálních sítích.

Naše cestování můžete sledovat na sociálních sítích Instagram i Facebook, kde mě najdete pod
přezdívkou Máma na cestách a kam se snažím přispívat pravidelně. Spoustu článků pak najdete i na
mém blogu.

Jak jste s manželem cestovali jako bezdětní?

Než se nám narodila Emmička cestovali jsme celkem dost, byli jsme přes rok v Austrálii, podívali se po
Evropě i po Čechách. S Emmičkou jsme ale přišli na chuť cestování ještě víc.

mama na cestach

To je skvělé, že pro vás byla Emmička motivací, proč cestovat dále. V čem je teď cestování jiné?

Jiné to bylo hlavně, když byla opravdu malá a člověk musel balit spoustu věcí s sebou. Bylo skoro
jedno, jestli jsme jeli na noc nebo na týden. Bylo ale fajn, že spoustu času jako miminko prospala.
Teď, když už je větší, je zase lepší, že už se nechá víc zabavit na cestách.

Jako každý dítě ale nevydrží dlouho v autě, ani jí ještě jako tříletou nezajímají zámky, přehrady ani přírodní zajímavosti, které zase zajímají nás, takže se vždycky snažíme najít kompromis a když se jedeme podívat někam, co zajímá nás, najdeme po cestě něco, co by zase mohlo zajímat Emmičku. Většinou tak hledáme nějaká dětská hřiště apod. Pak jsme spokojení všichni 🙂

Za ty tři roky, co je Emmička mezi vámi jste toho už stihli navštívit docela dost. Můžeš nám prozradit, jaké země jste už s Emmičkou navštívili?

S Emmičkou jsme toho projeli už celkem dost. Hodně jsme toho projeli po Čechách, ale byli jsme s ní i
v Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Rakousku, Emirátech, Singapuru, Japonsku, Austrálii, na Novém
Zélandu a v částech USA (Havaj, California, Nevada).

V který okamžik sis uvědomila, že ti to takhle dává smysl?

Mně to dávalo smysl už od začátku. Nikdy jsem o tomhle nepochybovala. A když vidím, jak se tím
Emmička učí spoustu nových věcí, tolerantnosti, tomu, že na světě jsou různé kultury, různí lidé, kteří
žijí různými způsoby. Když cestujeme nezůstáváme většinou na jednom místě déle než 2-3 dny, takže
těch míst, která navštívíme např. za tříměsíční cestu je opravdu hodně a já vždycky pozoruju, jak
fascinovaná Emmička je, když přijedeme na nové místo a ona ho může prozkoumávat.

A je samozřejmě spousta dalších věcí, které mě utvrzují v tom, že to opravdu má nějakou přidanou
hodnotu nejen pro nás jako rodiče, ale i pro děti.

mama na cestach

Vím, že na cestách využíváte netradiční formu ubytování – house sitting. Prozradíš nám, jak to funguje a jak jste se k house sittingu dostali?

K house sittingu jsme se dostali už před 6 lety, kdy nám o něm řekla známá – Australanka, když jsme
byli právě v Austrálii. Přišlo nám to jako něco neskutečného, že někdo nabídne svůj dům/byt na
oplátku za to, že se mu postaráme o kočku nebo psa.

Řekli jsme si, že to vyzkoušíme a když jsme se vrátili do Austrálie (tenkrát ještě sami), zkusili jsme to, dostali první house sitting a díky tomu jsem dostávali další a další příležitosti. Takhle jsme bydleli celý půlrok v Austrálii na různých místech. Potom jsme zkusili žádat o house sitting i s Emmou a světe div se, funguje to i s dětmi.

To musí být super. Máte nějakou zajímavou zkušenost spojenou právě s house sittingem?

Díky house sittingu jsme bydleli na spoustě zajímavých míst a daleko víc se “infiltrovali” do místní
kultury. Poznali jsme ji o dost víc, než kdybychom tam byli jako “normální” turisti. Ale co bylo asi
nejzajímavější bylo, když jsme byli domluvení na hlídání opravdu nádherného, velkého domu s dvěma
pejsky, byli jsme u majitelů i na obědě před tím, než jsme je měli hlídat a paní říkala, že se trochu bojí
kvůli naší malé, protože jeden z pejsků začal být trošku nevrlý před pár dny. A když jsme potom přijeli
v den, kdy majitelé odjížděli, aby nám předali dům, tak paní řekla, že pejsky dala na hlídání někam
jinam a my se jim máme postarat o dům. Připadali jsme si trošku zvláštně, ale majitelé byli prostě
úžasní a byl to jeden z nejkrásnějších house sittingů, co jsme mohli mít.

Vím, že jste dvakrát vyrazili na cestu na hodně dlouhou dobu. Jak se balíte na tak dlouho?

Čím víc cestujeme, tím víc zjišťujeme, jak málo toho potřebujeme. Na poslední tříměsíční cestě okolo
světa, kde jsme potřebovali jak letní, tak zimní věci, jsme měli všichni dohromady jeden velký kufr a
dva batohy, kde v jednom byla více méně technika jako foťák, notebook, kamera, apod. A v druhém
jídlo, náhradní oblečení a nějaké knížky pro Emmičku. A z toho kufru jsme většinou polovinu ani
nepotřebovali. Takže příště budeme cestovat asi ještě úsporněji.

Byla pro tebe návštěva některé země splněným snem?

Všechny země, kam jsme se podívali, byly na mém pomyslném seznamu míst, která chci někdy vidět.
Všechny země jsou nádherné a ve všech zemích je něco, co člověka zaskočí, ať už v dobrým nebo
špatným slova smyslu. Cestování obecně je pro mě splněným snem.

mama na cestach

Co plánujete do budoucna?

V momentální situaci se dá těžko něco plánovat. Z naší cesty kolem světa jsme se museli vrátit
předčasně a USA jsme zdaleka neprojeli tak, jak jsme chtěli. Takže možná až situace dovolí, budeme
se chtít vrátit tam. Každopádně v blízké budoucnosti plánujeme víc cestovat po ČR a podpořit tak
místní turismus. Navíc je tady tolik krásných míst.

Po vašich cestách, během kterých jste toho navštívili a viděli opravdu hodně mě zajímá, jestli máš ještě nějaké cestovatelské sny, které jsou zatím nesplněné?

V hlavě mám hodně míst, kam bych se jednou ráda podívala. Chtěla bych vidět polární záři, projet
safari, poznat Kanadu, podívat se na Island, projet pobřeží v Portugalsku a jižní Francii, vidět přírodu
ve Švýcarsku, Vietnam, japonský venkov, severní ostrov Nového Zélandu, procestovat obytňákem ČR
a spoustu dalšího. Láká mě toho opravdu hodně 🙂

Plánů a snů máš tedy hodně. Ať se ti splní! A je nějaká jedna cesta, na kterou určitě nezapomeneš?

Nedá se vybrat jenom jedna. Zamilovala jsem se do Slovinska, stejně jako do Nového Zélandu. Ale
naše cesta kolem světa, která skončila před 3 týdny, je pro mě asi zatím nejvíc čerstvá a mám z ní
opravdu silné zážitky.

mama na cestach

Co dává cestování tobě a co tvému dítěti?

Myslím, že všechny nás to učí tolerantnosti vůči sobě a ostatním, častokrát člověk musí vystoupit ze
své komfortní zóny a díky tomu se stává silnějším a zjišťuje toho o sobě hrozně moc, ať už to jsou
špatně nebo dobré vlastnosti. A to platí pro mě i pro Emmičku. Já jsem se díky tomu třeba stala víc
flegmatická, přestala jsem řešit spoustu věcí, které bych třeba ještě před pár lety řešila.

Co bys doporučila rodičům dětí, kteří se třeba bojí cestovat nebo neví, jak začít?

Už to, že přemýšlí o tom, že by někam s dětmi vyrazili, je bezva. S dětmi se nemusí bůhví jak daleko.
Člověk může začít jezdit po okolí a až když si je jistý sám sebou, že to s dětmi zvládne, může vyrazit
dál, nebo jet někam na noc, na víkend, k moři, kamkoliv. Malým dětem je jedno, kde jsou, ty to
zvládnou opravdu vždycky, hlavně, že jsou se svými rodiči.

mama na cestach

Máte tip na cestovatelskou rodinu, se kterou bychom měli udělat článek? Jste to třeba vy? Napište nám sem a určitě něco vymyslíme.

Naše další rozhovory o cestování s dětmi můžete najít tady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to top