fbpx

Tereza Ramba DobroDruhům – tak trochu jiný cestopis

dobrodruhům tereza ramba

Ač nejsem skalní fanynkou této české herečky, v anotaci knihy DobroDruhům mě zaujalo, že během dvou let navštívila dvacet zemí. To není málo! Od té doby jsem vedla její knižní novinku v patrnosti, a když jsem na ni dostala na instagramu doporučení, bylo jasné, že si knihu Terezy Ramba musím přečíst.

Současná situace přeje nákupům online a nákupům knih obzvlášť, objednávám si ji a těším se. Díky bleskovému dodání mám zásilku druhý den doma a můžu se knihami potěšit.

Kniha DobroDruhům vás zaujme už na první pohled svým vzhledem. Je svázána tzv. Japonskou vazbou, vidíte jednotlivé části knihy – je bez hřbetu. Písmo knihy je zajímavé a v neposlední řadě musím zmínit, že i vůně knížky je taková opravdová..

dobrodruhům tereza ramba

Kniha není obyčejný cestopis, častěji zde Tereza Ramba popisuje pocity, vzpomínky a různé vzkazy blízkým doma i svým spolucestovatelům. V závěru některých kapitol se dozvíte, co tato cesta autorce dala. Některé postřehy jsou zajímavé, platné pro celou společnost, jiné jsou dost niterné.

V jiných kapitolách nakouknete pod pokličku hereckého povolání autorky. Dozvíte se, jak na její profesi nahlíží šamani, a jaké jsou herecké manýry.

Popisuje zde i první cestu se svým budoucím manželem, která je tak trochu tragikomická.

Kniha Dobrodruhům obsahuje moc pěkné fotografie z exotických destinací i z domácího „archivu“.

Moc se mi líbila část o svatbě. Úplně cítíte, že tam s Terezou a jejím nastávajícím jste a moc jim jejich lásku přejete.

Kniha se čte jedním dechem. Za dva dny jsem ji měla přečtenou a po přečtení ve mně zůstal takový milý pocit. Rozhodně tedy knihu Dobrodruhům od herečky Terezy Ramba doporučuji.

dobrodruhům tereza ramba

Zde sdílím ještě dva citáty, které se mi v knize moc líbily a podle mě mohou trochu nastínit styl, jakým je kniha napsána:

,,Cestující, která se vůbec neznají, se živě baví a co jim prostor dovolí si tančí do rytmu hudby. Sedím, hlavu vystrčenou z okýnka, směju se s nimi. Ten úsměv mu drží už týden i přesto, že na lokální autobusy jsou si dávno zvykla. Malý věci. Velký věci. Cestování mění život. Vytrhává nás z naší reality, nutí nás bojovat za sebe, rozšiřuje obzor. Živí duši. Opatrujte se na svých cestách. “ str. 279

,,Dvě hodiny týdně v lese, v jakýmkoliv lese. A nepotřebujeme meditovat. Prášky ani psychology. Žijeme v malejch bytech, ve smradlavejch ulicích, v divným hluku a neustálým světle….. A teď stojím tady nahoře. Nad lesem. Nad tropickým lesem v Monteverde. Náš průvodce je šťastnej a klidnej. Leze sem na tohle místo každej den. V dešti, v zimě, když je sucho. On nemedituje v tureckým sedu. Kouká. Já taky koukám. Na vulkán Arenal a cítím to. Cítím všechno. A jak mě to přesahuje. Meditace není potřeba. Pozorování je meditace. Zpátky do lesů, děcka, nebo nám hrábne!“ str. 266

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to top