Při naší cestě na Srí Lanku jsme cestovali přes Srbsko. V plánu byla jedna noc v Bělehradě a my jsme tak mohli využít několik hodin mezi lety, abychom město na soutoku Dunaje a Sávy prozkoumali.
Noc na místním letišti je jedna z nejkomfortnějších, které jsme kdy absolvovali. Aneb když máte na letišti vlastní letiště.
Brzy ráno už se vydáváme na cestu do centra města. Silnice z letiště se podobá tankodromu, autobusem míjíme polorozpadlé domky. Po chvíli už se ukazuje pravá tvář města, přejíždíme řeku a vystupujeme u nábřeží.
Od hlavního nádraží se vydáváme podél řeky Sávy k Dunaji. Zaujme nás pevnost vypínající se vysoko nad soutokem.
Užíváme si výhledy a krásné počasí. Pozorujeme, jak se vody z obou řek – každá jinak barevná – slévají a mísí. Břehy sou divoké, neudržované, stromy často sahají až do vody. Opak Vltavy uzavřené mezi vysokými kamennými nábřežími.
Ač jsme měli na prohlídku města jen omezený čas, procházka byla příjemná a centrum Bělehradu se nám moc líbilo.
