Hore Abbey – místo, kde jsem nechala své srdce

Během našeho krátkého roadtripu po Irsku jsme narazili na spoustu úžasných míst. Jen tak si jedete a najednou na vás vykoukne hrad, starobylá zřícenina, kamenný most, stádo oveček.

Ujeli jsme během víkendu asi 800 km a poznali rozmanitost této země. Na sklonku dne jsme dorazili k městu Cashel, na kopci zde ční krásný hrad. Místo, které mi zde očarovalo, najdete ale o pár stovek metrů níže. Hore Abbey, opatství založeného v polovině 13. století, ze kterého do dnešního dne zbyly jen ruiny, které i tak ukazují důstojnost tohoto místa.

Den už se schyluje ke svému konci, slunce zapadá. Procházím pozůstatky majestátního opatství Hore Abbey a nemůžu se nabažit mystické atmosféry, kterou je toto místo prosyceno.

Na obvodových zdech jsou jasně patrné díry po trámech, v hlavní lodi stojí veliký kamenný oltář, otvory oken a dveří jsou tu zachovány ve své gotické nádheře. Na přilehlém hřbitově lze na zarostlých náhrobcích číst jména dávno zesnulých.

Na prahu do zákristie se můžeme dotknout vyhloubeného důlku po pantech dveří, které oddělovaly místa určená jen vyvoleným. Genia loci dokreslují hejna havranů, která si toto úžasné místo vybrali jako své útočiště, a naše kroky je probouzí ze strnulosti.

Místní děti si tu mezi zbytky starobylého chrámu hrají na schovávanou a jsou součástí té atmosféry.

Stojím uprostřed té nádhery a cítím hluboký pocit štěstí. Jsem na jednom z nejúžasnějších míst, jaké jsem kdy navštívila, s tím nejlepším parťákem na světě, svým mižem, a moc si to užívám.

Přesně takové okamžiky na cestování miluji! Vnímání tady a teď, užívání si té krásy a atmosféry, která se vám tak hluboko zapíše do kůže, že i dlouho po návštěvě cítíte to chvění, které z tohoto jedinečného místa máte.

Máte i vy nějaké takové místo, kde jste se cítili podobně? Jak jste se k němu dostali? Náhoda? Budu ráda, když mi napíšete komentář pod článek.