Srí Lanka s batoletem – část 1 – Naše první dojmy

Jsou to čtyři roky, co jsme navštívili Srí Lanku poprvé a zamilovali se. S jistotou jsme věděli, že se na tento úžasný ostrov musíme jednou vrátit. Naštěstí to netrvalo až tak dlouho, a když jsme po naší eskapádě s letenkami na Madagaskar narazili na výhodnou akci letenek na Srí Lanku, bylo ihned rozhodnuto, že se tam i s naší holčičkou na podzim podíváme.

Naše rozhodování urychlil především fakt, že jsem už věděli, co nás víceméně čeká a jaká místa s malým batoletem budou ta ideální a zařadíme je do našeho itineráře. Přeci jen je jednodušší volit napoprvé destinaci, kterou již znáte, než se pouštět do neprobádaných končin daleké Asie.

K naší letošní cestě plánujeme více článků. V tomto příspěvku zachycujeme všechny pocity a postřehy z našeho návratu na ostrov čaje, pláží, hor a slunce po 4 letech.

1) Počasí v říjnu je opravdu deštivé

Čekání na blížící se den odletu jsme trávili mimo jiné sledováním, jak se na místě vyvíjí počasí a co si pro nás Srí Lanka připravila. Předpověď nevypadala moc slibně a stejně tak informace o průměrných měsíčních srážkách nebyly příznivé. Naše neblahé tušení se vyplnilo ještě předtím, než letadlo dosedlo na runway.. malým palubním okénkem jsme skrze stékající kapky sledovali vody rozvodněných řek i zatopené vesnice u pobřeží, a po dosednutí a utichnutí motorů se do pláště letadla rozbubnoval hustý liják.

Přeháňky nás provázely ještě několik dalších dní, především ve vyšších oblastech srílanského vnitrozemí. Často to na vysočině bylo tak, že ráno nás z postele vytáhlo svými paprsky slunce, kolem poledne se začalo zatahovat a odpoledne propršelo. Přizpůsobili jsme tomu program a během deště jsme odpočívali nebo si zašli pro nějakou místní dobrotu.

Jakmile jsme opustili hornatý střed ostrova a přiblížili se jižnímu rovinatému pobřeží, déšť se zmohl jen na občasnou krátkou přeháňku a takto pročištěný svěží vzduch opět prosvítily hřejivé sluneční paprsky.

2) Západní vliv

Už při prvním nasáváním srílanské atmosféry nebylo možné si nevšimnout, jak se celá země za ty 4 roky změnila. Ve větších městech stojí podél hlavních cest nové „západní“ supermarkety, které jsou klimatizované tak, že by se v nich dala nosit zimní bunda. 🙂 Najdete v nich podobný sortiment jako u nás, ceny jsou ovšem srílanské.

https://www.thedrum.com/news/2018/02/07/sri-lankan-supermarket-keells-launches-new-brand-and-store-design-whippet

3) Lidé jsou tu milejší

Možná to bude i tím, že jsme měli po celou dobu půjčené auto a vyhnuli se tak tlakům tuktukářů, jejichž nadměrné snažení se o zákazníka bylo někdy až otravné, ale z naší cesty si odnáším hlubokou vzpomínku, jak úžasně milí srílančané jsou. Každý člověk se na vás usměje a pozdraví, někteří se s vámi dají do hovoru.

A když už se stane, že vás dotěrní tuktukáři otravují přespříliš, prostě si jich jednoduše nevšímejte. Oni přestanou a svoji pozornost zaměří na další svoji oběť 🙂

4) Místní milují děti

Kamkoliv jsme s naší holčičkou přišli, hned na ni všichni reagovali. Chtěli se jí dotknout, vyfotit se s ní, pochovat, zamávat. Naše malá byla za takovou pozornost ráda, ale párkrát na ní bylo poznat, že už toho má dost a byla vděčná za maminčinu náruč.

Častokrát se stalo, že se v restauraci Sabinky ujala nějaká dobrá duše z personálu, a my jsme si tak mohli v klidu vychutnat tu jen pálivé, tam extra pálivé a jindy ultra extra pálivé kari s rýží. Nikomu nevadilo, že Sabča poletuje mezi stoly nebo se hlasitě projevuje a baví tak ostatní hosty – za což bychom v Čechách rozhodně nebyli pochváleni, zde všichni brali s úsměvem a s radostí dohlíželi, aby nikam nespadla nebo si nijak neublížila.

5) Sri Lanka goes EKO

Během našich předchozích cest po Asii jsme často narazili na společný problém jménem PLAST. Mnoho míst bylo plasty až zamořeno a z chování místních k přírodě mi bylo do breku. Co mě na Srí Lance udivilo letos byla relativní čistota kolem cest a především na těch turisticky frekventovanějších místech byly umístěny cedule buď přímo zakazující vstup s plasty nebo nabádající k uchování míst čistých. V jedné vesničce jsme dokonce podél silnice narazili na komiksový příběh o znečišťování přírody a apel, aby se lidé chovali ekologičtěji.

Ve dvou restauracích jsme k pití dostali papírové brčko a v Mirisse na pláži přinesli dokonce brčko z bambusu. Myslím, že je to ohromný krok vpřed a doufám, že tento trend bude čím dál tím více aktuálnější i v dalších asijských zemích.

 

Je toho více, co by se o naší letošní návštěvě Srí Lanky dalo napsat.. ale to si necháme na další článek – buďte proto na příjmu! 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to top