Během našich cest po Asii jsme potkávali spoustu dětí, jak si hrají na ulici a na hřišti, kupují v obchůdcích dobroty nebo míří ze školy domů. Mne, učitelku (teď již na rodičovské), vždy lákalo navštívit místní školu a zažít školní atmosféru jinde než jen u nás.Když jsme byli u jezera Inle, vydali jsme se na návštěvu do místní školy. Jaké to tedy je ve škole v Barmě?
Před naší poslední cestou do Asie jsem v Praze nakoupila školní potřeby a nějaké dobroty, abych na návštěvu nepřišla s prázdnou a udělala dětem radost. Balíček takových drobností se trochu pronese. Ale co?!
Před naším hostelem v Nyaungshwe, odkud jsme vyráželi na Inle Lake, byla právě taková škola, do které jsem se chtěla jít podívat. První stupeň, jako učím doma já, spousta dětí různého věku před školou.
Jedno dopoledne, když mají děti právě přestávku, si všechny hrají na školním dvoře. My jdeme dovnitř. Zdravím paní učitelku a anglicky vysvětluji, že jsem také učitelka. Hned nás zve dovnitř do sborovny, kde zrovna tráví přestávku i další kolegyně. Servírují nám čaj a posadí nás ke stolu a snažíme se prohodit pár vět o škole v Barmě a u nás. Anglicky ani jedna z nich moc neumí, ale i tak cítím, že si rozumíme. 🙂
Děti jsou zde rozděleny do tříd podle věku, učebny jsou zařízeny prostě, nejmladší děti ve třídách sedí na matracích a kobercích, starší mají lavice – a když píši lavice, myslím tím opravdu lavice! 🙂
Když zazvoní, učitelka nás vede do třídy k nejstarším dětem. Ty jsou z nás vykulené. Snažím se jim anglicky něco říct a paní vyučující jim překládá. Nakonec nám řeknou pár básniček a zazpívají písničku, ve které slyším pár anglických slovíček.
Dětem moc poděkujeme za básničky, rozloučíme se a odcházíme, aby děti mohly pokračovat ve studiu.
Byla to pro mě moc příjemná zkušenost, vidět na vlastní oči práci učitelů ve škole v Barmě – „exotické zemi“. Cítila jsem, že děti výuka baví a jsou pro ni nadšené. Přeci jen je to jejich šance na lepší budoucnost, které si opravdu váží.
