Naše cesta Jávou

Už po několikáté prohlížím fotografie z cest. Postupně si čím dál více uvědomuji, že je až s podivem, kolik vzpomínek vyvstane do popředí z hloubky paměti, kde jsou po celou dobu bezpečně uchovány. Kolik pocitů, vůní, obrazů a atmosféry se po shlédnutí fotografie postupně vybaví..

Na začátku roku 2015, kdy jsme pomalu začali plánovat, které kraje budeme v létě objevovat, spočinul náš zrak při prohlížení mapy světa na shluku malých ostrovů na pomezí Tichého a Indického oceánu, nesoucí název Indonésie. V práci jsme čekali na odsouhlasení dovolené a pak už jsme jen netrpělivě vyhlíželi zajímavé letenky. Tentokrát se zadařilo jen několik týdnů před plánovaným odletem. Cena sice nebyla nijak extra nízká, ale čekal nás let s Emirates z Prahy přes Dubaj přímo do Jakarty, hlavního města ostrovního státu Indonésie, nacházejícího se na ostrově Jáva.

Den O (odlet) je tady a my započínáme naši expedici (slangově čti expertízu).

V příspěvku postupně přiblížíme naše putování po prvním ze dvou sousedících indonéských ostrovů, které jsme navštívili. Pojďme na to!

 

Jakarta

Největší město Jávy a též hlavní město Indonésie. Neuvěřitelné množství lidí, motorek, aut. Hluk, odpadky, smog, světla. Takový byl náš noční příjezd z letiště do centra dění v Indonésii. Ráno je nočnímu běsnění a chaosu konec a my se vydáváme do víru velkoměsta.

Srdcem města je náměstí Taman Fatahilah, lemované historickými budovami koloniální éry. Ve stejném duchu se nese i světoznámá kavárna Cafe Batavia. Interiér se za 100 let téměř nezměnil a člověk se tak při vychutnávání indonéské kávy vrací do dob, kdy tyto vzdálené kraje byly okupovány evropskými státy, na náměstích kvetl obchod s kořením, kávou a čajem, drahými kovy, látkami, dřevem, a přeplněné lodě vyplouvaly z nedalekého přístavu vstříc nekonečným vodám oceánu směrem k evropskému kontinentu.

Až si budete potřebovat oddychnout od všudypřítomného ruchu a přelidněných ulic, je toto ideální místo. Interiér kavárny si můžete prohlédnout zde. Obzvlášť po setmění má úžasnou atmosféru a za čaj nebo kávu si určitě rádi připlatíte.

Již zmiňovaný jakartský přístav nabízí jedinečnou možnost projížďky loďkou mezi velkými dřevěnými nákladními loděmi. Vodu brázdíte v malém člunu a sledujete mohutné dopravní lodě, které přepravují zboží mezi jednotlivými ostrovy Indonésie. O ceně projížďky zkuste smlouvat.

Bogor

Průvodce Lonely Planet nás nalákal na překrásnou botanickou  zahradu. Tu byste v tomto městě našli, ale…. Tato rozlehlá zahrada je ze všech stran lemovaná frekventovanými silnicemi, které jsou plné čmoudících motorek. Proto je zdaleka jediným místem, kam můžete před výfukovými plyny utéct. Je oázou klidu a zeleně uprostřed smogového oblaku města Bogor.

Bandung

Jestli zvolit jedno z nejošklivějších míst, která jsme během našeho putování po Jávě navštívili, tak je to rozhodně město Bandung. Strávili jsme zde jednu noc a i to bylo až až. Svou roli určitě sehrál fakt, že náš hostel – ačkoliv nepatřil k nejlevnějším, sloužil svého času jako vězení – nebo tak alespoň vypadal. Špinavější město by člověk těžko našel, proto jsme rádi nasedli do prvního vlaku a s úlevou pokračovali v cestě.

Yogyakarta

Jestliže Bandung byl peklem, pak Yogyakarta rájem. Ubytovali jsme se kousek od centra v klidné rezidenční čtvrti. Yogya je turistickým centrem Jávy – většina cestovatelů sem míří ihned po návštěvě Jakarty. Moderní město nabízí mnoho příležitostí k procházkám, ochutnávkám místních specialit a postupnému seznamovaní se s indonéskou kulturou a zvyky. Za návštěvu zde stojí ptačí a zvířecí trh (jen pro silné povahy, kterým nebude vadit pohled do stovek smutných zvířecích očí), vodní palác, nespočet batikových dílen a především rušný bulvár Malioboro Street, který tvoří srdce města. Zde si můžete koupit jídlo přímo na ulici nebo pro slabší žaludky využít globalizace a najíst se ve fastfoodech. Obchodní domy i malé krámky s místními výrobky lákají západní turisty a skoro si tak připadáte jako ve větším evropském městě.

Na této rušné třídě nás zastavil velice urputný majitel cyklo-rikši, že nás za každou cenu chce svézt. Snažili jsme se mu to rozmluvit, že nás vzhledem k tomu, že v součtu vážíme tolik, jako průměrná indonéská rodina včetně prababičky, neuveze, ale byl tak neoblomný, že jsme tedy nastoupili. Myslím, že po pár metrech zalitoval svého rozhodnutí. Pryč byly jeho slova „very strong my friend“, zůstalo jen těžké oddychování. Nejen že se naše evropské zadky nevešly na úzké sedátko, které je dělané na 40 kilogramové vyhublé domorodce, ale tento pán musel celou jízdu absolvovat ve stoje, protože jinak by svůj stroj ani nedal do pohybu. Po dvoukilometrové cestě k našemu apartmá vypadal, jako by měl v nohách horskou etapu Tour de France, a každou chvíli umřít. Vsadím se, že po tomto zážitku hodil rikšu do příkopu a chodí jen pěšky. Pane, omlouváme se, ale varovali jsme vás!

Město je také výborným výchozím bodem pro návštěvu prastarých kamenných komplexů Borobodur a Prambanan.

Borobodur

Ráno za svítání nás vyzvedl taxík a společně s několika dalšími cestovateli jsme se vydali na sever od Yogyakarty k buddhistickému komplexu. Vycházející slunce postupně odhaluje majestátnost této stavby, tvořené šesti čtvercovými a třemi kruhovými terasami zdobenými nekonečným množstvím kamenných reliéfů s náboženskou tématikou. V každé ze 72 perforovaných stúp můžete najít sedícího Buddhu. Detailní informace o tomto místě najdete zde.

Tady se plně projevil jeden z nešvarů indonéských památek – východ lemují nejdříve desítky prodavačů, kteří prodávají cokoliv, co je alespoň trochu s místem spjato, a následně stovky stánků se suvenýry. Žádný z nich vám nemůže uniknout, protože jste lapeni do pasti obchodníků a cesta ven vede zdlouhavým bludištěm plným nástrah „výhodného“ nákupu. Na takové pasti jsme natrefili na více místech a vždy trvá opravdu dlouho, než se vymotáte z uliček těchto tržnic konečně na parkoviště.

Prambanan

Největší hinduistický chrámový komplex v Indonésii. Další místo, které stojí za návštěvu. Tajemná atmosféra tisíc let starého poutního místa a jeho rozlehlost i výška chrámů člověka naprosto uhrane. My jsme si zde půjčili dvojkolo a projeli si tak celý areál. Vzdálenější místa nejsou tolik v obležení turistů a můžete si užívat genia loci téměř sami.

 

Z Yogyakarty jsme se přesunuli na východ Jávy, kde nás čekal výstup na dva z mnoha vrcholků aktivních sopek. Byl to pro nás tak silný zážitek, že se o něm dočtete v samostatném příspěvku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to top